Koncerty
- akce již proběhla.
Autorský koncert Jiřího Trtíka a Výtvarná performace Marianny Stránské
Únor 18, 19:00 - 21:00
– Spojení výtvarného umění a hudby na motivy Kafka dítě. Na koncertě zazní
autorské skladby JT a úryvky z jeho opery Kafkův dopis otci
Kdy: 18. 2. 2026
Kde: The House Art, Náměstí před Bateriemi 21
Vstupné: V duchu projektu „Vážný zájem“ nevybíráme pevné vstupné. Prosíme o
dobrovolný příspěvek při příchodu či odchodu. Doporučená částka: 500 Kč a více na
osobu. Veškeré příspěvky putují přímo interpretům a na technický servis.
Organizace večera
19:00 otevření dveří, welcome drink,
19:30 zahájení koncertu, po koncertu neformální setkání, občerstvení a degustace
Platba možná hotově nebo přes QR kód.
Milí přátelé komorní hudby a Salonu Soirée,
srdečně vás zveme na výjimečné setkání skadatele Jiřího Trtíka a výtvarnice
Marianny Stránské, kteří si pro vás připravili pásmo Kafka dítě utkané ze poetických
skladeb kombinujících tradici české klasické hudby s elektronickou hudbou
doprovázených výtvarnou performancí. Na koncertě zazní mimo jiné vybrané úryvky
z opery Kafkův dopis otci.
18. února 2026 v 19:00. V novém prostoru The House ve spolupráci s projektem
Vážný zájem.
Poetické skladby Jiřího Trtíka kombinující tradici české klasické hudby s
elektronickou hudbou ve spojení s výtvarnou performance Marianny Stránské na
téma Kafka dítě. Na koncertě zazní mimo jiné vybrané úryvky z opery Kafkův dopis
otci.
II. Salon Soirée
The House sídlí v modernistické vile na Bateriích od architekta Tomáše Šaška, kde
se přirozeně propojují architektura, historie a současné umění. Navazujeme zde na
úspěšné sezony Sušických Salon Soirée pořádané rodinou Stránských.
Součástí večera bude i možnost prohlédnout si celou vilu včetně otevřených ateliérů
rezidentů a probíhající výstavu “Místo slov” Davida Bohma & Jiřího Franty.
Přijďte zažít propojení klasické hudby a současného umění v atmosféře moderního
uměleckého salónu.
Kapacita eventu je omezená. Proto prosíme vážné zájemce o potvrzení účasti
ideálně do 16.2.2026 na aneta.macolova@thehouse.art, makstransky@gmail.com
Těšíme se na Vás!
O autorech:
Jiří Trtík je mezinárodně oceňovaný hudební skladatel, který v roce 2021 obdržel cenu OSA
za nejúspěšnějšího skladatele vážné hudby v zahraničí. Zkomponoval řadu skladeb na
objednávku pro světové instituce, soubory, či interprety, např. Národní divadlo v Praze,
Kremerata Baltica, Janáčkova filharmonie Ostrava, Columbus Symphony Orchestra, členy
Lindemannova programu Metropolitní opery v New Yorku, sólisty The Cleveland Orchestra.
Jeho skladby byly premiérovány po Evropě, Spojených státech amerických, nebo Japonsku.
Také je autorem hudby k řadě artových filmů – Eating the Future (2024), Vlci na hranicích
(2021), Zelená vdova (2014). V roce 2021 založil STRO.MY Ensemble, mezinárodní
hudební těleso založené na inovativním přístupu ke klasické hudbě a site-specific
vystoupeních na netradičních, architektonicky zajímavých místech, které často zahrnují
vizuální a performativní prvky.
Marianna Stránská je vizuální umělkyně narozená a žijící v Praze. Vystudovala pražskou
Akademii múzických umění, kde se specializovala na scénografii a loutkářství a získala
bakalářský, magisterský a doktorský titul v oboru divadlo. Vedle práce pro divadlo, film a
operu, jíž se věnovala od roku 2007 i v mezinárodním kontextu, se dlouhodobě soustředí na
samostatnou výtvarnou tvorbu. Ve své malířské praxi čerpá z osobní paměti i kolektivní
historie prostředí formovaného zásadní společenskou proměnou po pádu komunismu.
Dlouhodobě se zabývá obdobím kolem sametové revoluce v roce 1989, které prožila jako
dítě, a estetikou počátku 90. let. Její obrazy nesou intimní rovinu vzpomínek na rané dětství i
širší společenský kontext proměn Československa v letech 1989–1991. Tyto motivy se do
její současné tvorby vracejí také skrze zkušenost mateřství, kdy podobné situace znovu
pozoruje z dvojí perspektivy dítěte a rodiče, minulosti a přítomnosti.Pracuje především s
kresbou, akvarelem a malbou, která se od roku 2019 stala jejím hlavním výrazovým
médiem. Pracuje s ředěnými pigmenty, inkousty a vodou, které nechává volně vstupovat do
struktury obrazu. Její malba se pohybuje mezi portrétem a náznakem figury a zachycuje
momenty, v nichž se osobní zkušenost prolíná s kolektivní pamětí.